Při rozhodování “kam na střední školu” jsem neplánovaně skončila na Střední zemědělské škole v Humpolci, na nově otevřeném oboru Ekologie potravin. Tam se začal psát můj “potravinářský příběh”

Škola mě bavila a v průběhu jsem se v rámci praxí, ale i brigád, pohybovala v různých odvětvích potravinářských provozů (pekárny, mlýn, mlékárenské výroby, škrobárny, masné výroby). Tak jsem nakonec, ve čtvrtém ročníku, měla jasno. Věděla jsem, že chci v oboru zůstat. Hlásila jsem se proto na podobně zaměřené vysoké školy a v roce 2000 jsem tak nastoupila na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, na obor Chemie a technologie potravin. Vysokou školu jsem pak úspěšně zakončila v roce 2005 a začala hledat své uplatnění. Kdekoliv.

I když to malou chvilku vypadalo, že zakotvím v čokoládovně, v České Třebové, nakonec jsem zvolila Sedlčany a tehdejší Povltavské mlékárny a.s. Protože se mi od samého začátku v tomto kraji líbilo a připadal mi hodně podobný rodné Vysočině, zůstala jsem zde. Je to už 15 let.

V mlékárně jsem nastoupila jako kvalitář plísňových sýrů a měla jsem tak na starost kvalitu “Pepy”. V té době to byl právě Sedlčanský Hermelín a Vltavín, které se v Sedlčanech vyráběly (samozřejmě vedle Lučiny). Co obnášela práce kvalitáře? Kontrolovat provozní kvalitu, provádět stěry, pomáhat se zlepšováním sanitačních postupů, a tedy i provádět vlastní čištění s operátory. Školit zaměstnance na hygienické minimum, provádět každý den degustace výrobků, než je uvolníme na trh. Spolupracovat napříč všemi odděleními.

Po čtyřech letech jsem dostala nabídku, vést závodní laboratoř. Nabídka, která se nedala odmítnout. Tak jsem najednou měla 15 podřízených ve dvou závodech. Tehdy ještě fungoval provoz mlékárny v Příbrami. Zodpovídala jsem tak za kontrolní plány a za prováděné analýzy. Komunikovala jsem s externími laboratořemi, dodavateli, účastnila se certifikačních auditů, a především vedla svůj bezvadný tým 😊

V roce 2013 potom přišla druhá nabídka a to, na pozici manažera kvality. Najednou jsem měla na starosti kvalitu celkově a viděla zase další stránku tohoto oddělení. Vedla týmy HACCP, prováděla interní audity, připravovala závod na certifikace ISO a IFS. Komunikovala jsem s externími firmami, dozorovými orgány a certifikačními společnostmi. V loňském roce, tedy přesně 31.5.2019 moje cesta (vlastně ceta většiny z nás), dnes již ve společnosti Savencia Fromage&Dairy Czech Republic a.s., skončila. Rozhodla jsem se, že kraj, který se stal mým domovem, neopustím.

A co dál? Myslím si, že je škoda, nevyužít to co jsem se za téměř 14 let naučila a nepředávat znalosti a zkušenosti dál.

Ráda bych pomáhala, spíše malým a středním firmám, restauracím, které si váží své práce a nemohou se věnovat stále se měnícím legislativním požadavkům

Jak jsem se dostala k potravinám.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *